Již za svých mladých letech jsem inklinoval k přírodě a všemu co se v ní vyskytovalo. Dokonce jsem někdy na prvním stupni základní školy chtěl být zahradníkem, jímž na rozdíl od své sestry nebudu. Posléze, jak se mezi prostý lid rozšiřovaly takové ty kouzelné krabičky jménem počítače, jsem se začal zajímat i o ně a pod vlivem kamarádů jsem se na střední školu dokonce hlásil na průmyslovku. Leč nevzali mě, tak jsem byl rodiči rychle přepřihlášen na zemědělku, kam mě vzali bez problémů na jistý ekologický obor.
Ačkoliv o střední škole nemám valného mínění, získal jsem tam nějaké ty základy (střelba z brokovnice, psaní všemi deseti, ...) a hlavně pár dobrých přátel. Není divu, že jsme se tak nějak pospolu vydali na vysokou školu – Jihočeskou univerzitu, jak jinak než biologického zaměření. Přijali mě na Přírodovědeckou fakultu obor Péče o životní prostředí, kde jsem si zvolil specializaci krajinná ekologie. Vysoká škola, zejména naše fakulta mi poskytla mnoho nových možností a zejména chuť do studia jakou jsem ani na základní škole nezažil, a kterou systém střední školy spolehlivě zadupával. Po čtyřech letech jsem úspěšně ukončil bakalářské studium a byl přijat do navazujícího magisterského studia na obor Ekosystémová biologie .
Protože jsem hrdým vlastníkem mnoha různých mnohdy rozporuplných vlastností, jistě koluje o mě mnoho klepů a pomluv, z nichž některé vytrvale svým uvědomělým i nevědomým jednáním přiživuji.
Mezi mé dobré vlastnosti patří ku příkladu:
přílišná šíře zájmů, nerozhodnost, černý (až morbidní) humor, značná zapomětlivost, zasněnost, (přílišná sebe) kritičnost, roztěkanost, přivost, plachost, introverce, sklony k melancholii, flegmatismus, lehká paranoia, nevšímavost, nějaké ty komplexy, iracionální obavy i strachy, častá nekomunikativnost, neschopnost navázat komunikaci a údajně prý můžu lidem na první dojem připadat arogantní…
Mezi ty špatné vlastnosti nepatří nic, o čem bych se nebál napsat.